| | | |


Často kladené dotazy (FAQ)

V případě nesrovnalostí konktatujte Odbor pro kvalitu (kvalita@rect.muni.cz)

Směrnicí MU Pravidla pro tvorbu studijních programů se z pravidla týká bakalářských a magisterských studijních programů.

Výjimky platí pro následující studijní programy, jestliže splňuje alespoň jednu z kategorií:

  • Studijní programy zaměřené na výkon regulovaného povolání (čl. 20) - přednost mají pravidla regulujicího orgánu. 
  • Studijní programy s profesně zaměřeným profilem (čl. 21)
  • Studijní programy v oblasti vzdělávání Učitelství (čl. 22)

 

Výjimku ze společného univerzitního základu (SUZ) navíc mají:

  • V kombinované formě studia se uplatní SUZ přiměřeně (čl. 18)
  • V programech uskutečňovaných v cizím jazyce se uplatní SUZ přiměřeně  (čl. 18)

Studijní program může obsahovat jeden i více studijních plánů. Vždy ovšem pouze jeden v každém typu studijního plánu s výjimkou specializace. Tzn. studijní program může obsahovat pouze jeden hlavní (maior), vedlejší nebo jednooborový studijní plán. Naopak může obsahovat více studijních plánů se specializací.

Studijní program může obsahovat všechny typy studijních plánů současně - jednoboorový, se specializací, hlavní i vedlejší a současně tyto studijní plány je nutné vytvořit zvlášť pro prezenční a kombinované studium.  

Vedlejší studijní plán (minor) může být do studijního programu zařazen pouze v případě, že v tomto studijním programu je zařazen i hlavní studijní plán (maior). Naopak toto pravidlo neplatí, tedy hlavní studijní plán (Maior) může existovat ve studijním programu bez vedlejšího plánu (minoru).

Speciální kategorií jsou studijní plány na dostudování. Více o tomto typu studijních plánů naleznete v otázce "studij"

Společný univerzitní základ (SUZ) je pojmenovaná 15 kreditová skupina předmětů v bakalářských studijních programech. Zpravidla ji lze dále dělit na jazyk, tělocvik a přírodovědný a společenskovědní základ. Poslední dvě kategorie jsou prozatím dále nedefinované schránky, které může fakulta nebo garant programu využít dle svého uvážení (čl. 24). Nebylo by ovšem žádoucí, aby toto místo bylo doplněno profilujícími nebo povinnými předměty, protože, jakmile bude na univerzitě dosažena shoda nad předměty, které do této kategorie zařadit, znamenalo by to pravděpodobně nutnost reakreditace studijního programu.

 

Výjimka platí pro:

Studijní programy zaměřené na výkon regulovaného povolání (čl. 20)

Studijní programy s profesně zaměřeným profilem (čl. 21)

Studijní programy v oblasti vzdělávání Učitelství (čl. 22)

Pro kombinovanou formu studia platí pravidlo přiměřeně (čl. 18)

V programech v cizím jazyce platí pravidlo přiměřeně  (čl. 18)

Studijní plán na dostudování je speciální typ studijního plánu, který není vázaný pravidly pro jednotlivé typy studijních programů dle směrnice MU (čl. 7 odst. 3). Studijní plán na dostudování slouží, jak napovídá název, k tomu, aby mohli bez větších změn dostudovat studenti z původních oborů v nových akreditovaných programech. Studijním oborům končí akreditace, kterou není možné dále prodloužit.

  • Studijní program vzniklý přeměnnou nemusí obsahovat plán na dostudování. Stávající studenty v oborech lze převádět přímo do studijních plánů, dle nových pravidel. Ze zákona musíme studentům nabídnout možnost dostudovat ve stejným nebo obdobným studijním programu (§86 odst. 8, ZVŠ), což by nový studijní program vzniklý přeměnou měl v drtivé většině případů splňovat. 
  • Plán na dostudování lze použít pouze ve studijních programech, které vzniknou "přeměnou studijního oboru na studijní program" (odkaz) a je určen pouze studentům dotčeného oboru, tzn.: do tohoto plánu nelze přijímat nové studenty.
  • Studijní program může obsahovat více typů studijních plánů na dostudování dle objektivní skutečnosti studijního oboru. Například program může obsahovat jednooborový, hlavní (maior) i vedlejší (minor) studijní plán na dostudování.
  • Studijní plán na dostudování vždy musí respektovat profil absolventa studijního programu i profil absolventa původního studijního oboru, jež nesmí být navzájem významně odlišné. Je třeba pamatovat na to, že i studenti studující plán na dostudování získají absolvováním diplom studijního programu.

Na tuhle otázku neexistuje univerzálně platná odpověď, ovšem existují vodítka a indicie, které by se měly brát v uvážení při sestavování kurikula studijního programu. Obecně lze říci, že dle existujících pravidel takový studijní pravidel lze sestavit. 

  • Doporučení NAÚ ani směrnice MU pro tvorbu studijních programů nevylučují existenci studijních programů, které by obsahovaly povinné a povinně volitelné předměty, ba dokonce ani programy obsahující pouze povinné předměty. Současně ale tuto možnost dokumenty ani neuvádějí a implicitně ve svých pravidlech jistou míru volitelnosti pro studenty předpokládají (viz například čl. 8 odst. 2 písm a) nebo v pravidlech NAÚ bod č. 34).
  • Jednou z idejí směrnice MU bylo snížit volitelnost pro studenty na úrovni předmětů a posunout onu volitelnost na úroveň vyšších (smysluplných) celků v rámci studijního programu – specializace, maior, minor.
  • Míra volitelnosti se odvozuje i od typu studijního plánu. Kdy minimální volitelnost se předpokládá u studijního plánu minor a naopak nejvyšší u jednooborového studijního plánu.
  • Bezpochyby míru "svázanosti" studijního plánu nejvíce může ovlivnit vnější objektivní požadavek ve chvíli, kdy studijní program bezprostředně vede k regulovanému povolání, a tudíž pro akreditaci je nutné získat souhlasné stanovisko příslušného regulátora (např. Ministerstva zdravotnictví nebo školství). V takovém případě mají požadavky regulátora prioritu (např. učitelské nebo lékařské studijní programy).
  • V rámci doporučení NAÚ a pravidel Masarykovy univerzity může fakulta zpřesnit vlastním předpisem požadavky na tvorbu programů. Například lze uvést povinnost 5% standartního počtu kreditů jako volitelných předmětů ve studijních programech.

Předměty profilujícího základu obsahují dále podmnožinu základních teoretických předmětů profilujícího základu, na které jsou kladeny vyšší požadavky na garanty předmětů, viz tabulka níže.

Vymezení profilujících předmětů je kvalitativní a lze znázornit schématicky. Zjednodušeně lze říci, že profilující předměty jsou ty předměty, jejichž učivo je ověřováno v rámci SZZ.

Profilující předmět -> Profil absolventa -> Výstupy z učení programu -> Státní závěrečná zkouška  

Podmnožina základních teoretických předmětů je výběr těch nejesenciálnějších a nejbazálnějších profilujících předmětů. Tyto předměty se zpravidla vyučují ve všech typech studijních plánů, které studijní program nabízí. 

V žádných předpisech ani metodikách není stanoven podíl profilujících předmětů v rámci studijního plánu s výjimkou studijního plánu se specializací, kdy se píše, že společná část všem specializacím musí obsahovat alespoň 50% std. počtu kreditů venovanou profilujícím předmětů. Například v bakalářkém studiu to znamená, že studijní plán se specializací ve společné části pro všechny specializace obsahuje minimálně 90kreditů za profilující předměty (včetně základních teoretických předmětů prof. základu).  

 

Požadavky na personální zabezpečení předmětů profilujícího základu

Typ studijního programu

Garant základního teoretického předmětu profilujícího základu

Garant předmětu profilujícího základu

Bc.

Akademický pracovník jmenovaný docentem nebo profesorem, akademický pracovník s hodností „kandidáta věd“ nebo absolvent doktorského studijního programu.

 

Mgr.

Akademický pracovník jmenovaný docentem nebo profesorem v oboru, který odpovídá oblasti nebo oblastem vzdělávání, v rámci které nebo v rámci kterých má být studijní program uskutečňován nebo v oboru příbuzném.

Akademický pracovník jmenovaný docentem nebo profesorem, akademický pracovník s hodností „kandidáta věd“ nebo absolvent doktorského studijního programu. Dostatečně se podílí na výuce.

Bc. + Mgr.

Významně se podílí na výuce ve studijním programu, například vedením přednášek.

 

Garanti musí mít plný pracovní úvazek na VŠ. V jednotlivých případech lze akceptovat garanci vyučujícím, který má na VŠ částečný úvazek - musí být ale dostatečně odůvodněno. (Metodika pro hodnotitele NAÚ).

 

Pracovní poměr garantů základních teoretických studijních předmětů profilujícího základu musí být sjednán alespoň na standardní dobu studia. (Metodika pro hodnotitele NAÚ).

 

  • Ve Směrnici MU č. 11/2017: Pravidla pro tvorbu studijních programů
  • U fakultních koordinátorů pro kvalitu, kteří poskytují metodickou pomoc v souvislosti s akreditacemi studijních programů 

  • Ve skupině Pravidla pro studijní programy  na síti Yammer, pro položení konkrétních specifických dotazů

  • Na Odboru pro kvalitu RMU - kvalita@rect.muni.cz

  • U Rady pro vnitřní hodnocení MU, která je pověřena výkladem směrnice na emailu rvh.posta@muni.cz

Koordinátoři pro kvalitu:

 

FSS Ing. Jan Písařík pisarik@fss.muni.cz
FI Ing. Andrea Suzovičová suzovic@fi.muni.cz
ESF Ing. Dagmar Janoušková  Dagmar.Janouskova@econ.muni.cz
ESF Mgr. Kateřina Oleksíková, Ph.D.  Katerina.Oleksikova@econ.muni.cz
FF Mgr. Rostislav Gnida gnida@phil.muni.cz
PrF Mgr. Jana Lautrbachová Jana.Lautrbachova@law.muni.cz
PrF Mgr. Lenka Podrabská  Lenka.Podrabska@law.muni.cz
PřF Ing. Lucie Janíčková l.janickova@sci.muni.cz
LF Mgr. Jana Sedláková  sedlakova@med.muni.cz
FSPS Mgr. Tomáš Kalina tkalina@fsps.muni.cz 
PdF Mgr. Martina Lužná luzna@ped.muni.cz

nahoru