| | | |


Barbora Osičková

Chromagenové filtry a jejich vliv na soustředění a hyperaktivitu u dětí

Cílem projektu bylo posoudit okamžitý vliv chromagenových filtrů na soustředění a hyperaktivitu u dětí. Vzhledem k malému vzorku testovaných, u nichž by byly potvrzeny poruchy pozornosti a hyperaktivita (ADHD), se kritéria primárního výběru upravila pouze na přítomnost specifických poruch čtení, nazývaných jako dyslexie, které ADHD velmi často provází. Dalšími podmínkami, jež všechny testované subjekty musely splňovat, byly: neporušenost barvocitu, emetropie, případně korigovaná ametropie, visus do blízka min. 0,8 a schopnost číst jednoduchý text. Celkem bylo otestováno 76 dětí ve věku 7-13 let, z nichž polovinu tvořili dyslektici a druhou polovinu skupina kontrolní. Chromagenové filtry byly vybírány zcela individuálně, nejdříve na oko dominantní, následně na nedominantní. Byla testována rychlost čtení, jako nejvýraznější ukazatel kvality čtení, a hodnocen počet nesprávně přečtených či vynechaných slov. U kontrolní ani dyslektické skupiny nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v rychlosti čtení ani v chybovosti s použitím a bez použití chromagenových filtrů. Průměrná rychlost čtení byla s filtry i bez nich shodná, u kontrolní skupiny 89 slov/min (T-test, p = 0,53) a u dyslektiků 79 slov/min (T-test, p = 0,91). V rámci kontrolní skupiny byl shodný také průměrný počet chyb, který odpovídal 2 slovům (Wilcoxon test, p = 0,58). U dyslektiků došlo při použití chromagenových filtrů ke snížení ze 4 na 3 chybně přečtená slova, ovšem ani tento rozdíl nebyl statisticky významný (Wilcoxon test, p = 0,23).


nahoru